První přetření je pro mnoho lidí okamžikem pravdy. Místo hladkého, jednolitého povrchu se však objeví bubliny, vlnky nebo se pruhy tapety začnou zvedat u okrajů. Většina to svádí na nekvalitní lepidlo nebo na špatný postup. Jenže příčina bývá jinde a projeví se dřív, než lepidlo vůbec stačí zaschnout. Když se spoj odlupuje během několika minut po nanesení, problém vznikl ještě předtím, než jste otevřeli kbelík.

Nejčastějším viníkem je vlhkost, kterou podklad uvolňuje. Čerstvě omítnutá nebo špatně vyschlá stěna obsahuje vodu, jež se při kontaktu s lepidlem začne odpařovat. Vznikající pára tlačí na tenkou vrstvu lepidla a ta se nadzvedává od podkladu. Stejně se chová i stěna, která byla nedávno natřená a barva ještě plně nevyzrála. Pokud se navíc v místnosti drží vyšší vlhkost vzduchu, proces se urychlí. Rozdíl mezi spojem, který drží, a spojem, který se odlupuje, často spočívá právě v tom, kolik vody zůstalo v podkladu.

Druhým faktorem je soudržnost povrchu. Prach, zbytky starých nátěrů, křídové podklady nebo nesoudržná omítka vytvářejí vrstvu, na které lepidlo nedrží. Lepidlo pak neulpí na stěně, ale na této slabé vrstvě, která se od podkladu oddělí i s ním. Řešení je přitom jednoduché a zabere jen pár minut. Ověřte si savost podkladu a zkoušku před lepením ještě dřív, než začnete nanášet lepidlo. Stačí kápnout vodu na stěnu a sledovat, jak rychle se vsákne a zda se povrch nerozmáčí.

Zásadní je také příprava samotné stěny. Penetrační nátěr uzavře póry a sjednotí savost, čímž zabrání tomu, aby lepidlo vsáklo příliš rychle a ztratilo lepivost. U nesoudržných vrstev je nutné je nejprve odstranit, případně zpevnit vhodným přípravkem. Teplota v místnosti by se měla držet mezi 15 a 25 °C a vlhkost vzduchu pod 70 %. Když tyto podmínky dodržíte, první přetření už nebude zkouškou nervů, ale běžným krokem, po kterém spoj zůstane na místě.